Vyrůst mezi stromy

22. dubna se koná Den Země.

Navštivte váš strom a vyfoťte jej.

skok na hlavní menu | menu sekce Jak na to?


Buk lesní (Fagus sylvatica)

 04. 04. 2011, 17:44

Strom, který budete moci vysadit letos, je Buk lesní. Jedná se o statný strom dorůstající výšky přes 30 metrů s mohutnou korunou. V přírodě se vyskytuje v lesích mírného pásu od Portugalska po Švédsko a Turecko. U nás se přirozeně vyskytuje ve středních a vyšších nadmořských výškách zejména v horách, kde původně tvořil s jedlí hlavní složku porostů od 300 – 1000 metrů nad mořem.

S bukojedlovými pralesy v přirozeném či polopřirozeném stavu se u nás setkáme už jen zřídka, například v Boubínském či Žofínském pralese či na Šumavě na Smrčině a Hraničníku, kde jsou asi nejzachovalejší porosty u nás.

Buk má mohutnou pravidelnou korunu, kmen je štíhlý, hladký s bělošedou barvou. Pupeny jsou úzké a špičaté, červenohnědé. Listy jsou téměř celokrajné, sytě zelené. Buk kvete v dubnu až květnu. Plodem buku jsou trojboké nažky „bukvice“. Bukvice jsou pro člověka za syrova mírně jedovaté.

Buk se na české území rozšířil po poslední době ledové až poměrně pozdě, před cca 5 000 až 6 000 lety a postupně vytlačil dříve dominující jedli bělokorou. Na jihovýchodě Evropy se vyskytuje příbuzný buk východní.

Řada zlatolistých, červenolistých, stříhanolistých či převislých kultivarů se vysazuje v parcích jako okrasné stromy, buky se pěstují také masově pro dřevo, které je tvrdé a má široké využití (parkety, násady, nejkvalitnější dřevo se používá na výrobu količníků ke klavírům, nábytkářství – ohýbaný nábytek Thonet aj.). Dříve se suchou destilací bukového dřeva vyráběl methanol (dřevný líh) a dřevo bylo i materiálem pro výrobu dřevoplynu.


Sázení a údržba

Buk lesní roste ideálně v nepříliš suché půdě, snese (hlavně v mládí) zastínění a dá se případně stříhat i jako živý plot. Stromy dorůstají značných rozměrů, proto není vhodné je sázet příliš blízko sebe či u obytných stavení (min 10 m od sebe či od domu). Před zasazením vykopeme jámu asi 50 cm širokou a 50 cm hlubokou, na dno přidáme kýbl kompostu či odleželého hnoje – strom bude růst a sílit rychleji. Potom zatlučeme do středu jámy kůl dostatečně silný a dlouhý a přivážeme k němu stromek tak, aby byl zhruba v takové úrovni, jako v květináči. Potom přidáváme hlínu, až jámu zaplníme, přišlápneme jí a utvoříme malou prohlubeň se zvýšenými okraji kolem stromku, aby při zalévání voda neodtékala pryč. Stromek pořádně zalejeme. V prvním roce stromek často zaléváme. Pokud je stromek ve volné přírodě nebo mimo oplocený pozemek, je nutné ho zejména na zimu pořádně obalit proti okusu.